QAsuleBloG

Jak jsem musela k zubaři

2010-03-26T00:23:00.002+02:00

Upřímně, kdybych tento článek neměla na základě čeho psát, bylo by to lepší. Jenže mě se před víkendem ulomil kus zubu. V tom zubu se kus něčeho ulomilo už loni na jaře a jak to vypadá, letos se opět projevil. Tak jen doufám, že rozpadaní té mé sedmičky už skončí a nestane se z toho nový "svátek" jara.

Jsem řádně pojištěná, takže jsem vyrazila na zubní pohotovost. Hned za dveřmi si člověk vzal igelitové návleky na boty. Bojím se, že jednorázové..no, má představa o skvělém eko Švédsku se mi tady s mnoha zkušenostmi pomalu rozplývá. Na recepci se mě slečna vyptala na všechny kontaktní údaje a poté požádala o vyplnění dotazníku o mém zdravotním stavu. Sice ve švédštině, ale zároveň jsem ve fólii dostala překlad otázek do angličtiny a jiných jazyků - pěkné! A s číslíčkem jako v bance usedám ke stolečku s křesílky. Šla sem na řadu hned po pacientovi, co byl v ordinaci.
Včekárně si mě vyzvedla mladá lékařka, pak si v ordinaci napsala něco do pc, ještě si u mě potvrdila alergie a takové, zrentgenovala mi zub (to bylo hustý, má tlačítko na rentgen venku z ordinace, aby nezapomněla při rentgenování vylézt, nebo možná aby pacientům nedocházel pravý důvod jejího odcházení a mysleli si, že to dělá kvůli tomu spínači). Nicméně, asi po 10 min pobytu v ordinaci s ní se najednou v ordinaci teprve objevil lékař a já pochopila, že to byla sesta.

A jaké měly zlepšováky oproti tomu, co znám od mojí zubařky?

měli takovou spirálku - umělohnotnou a z profilu plochou, na výšku tak 6 cm - tu mi zahákli do pusy a ta mi celou dobu (bezbolestně) držela jazyk na jedné straně!
taky mě umrtvovali pusu, a to celkem 4x. Vždycky řekl: "A kdyby to náhodou bolelo, hned mi řekněte!" Já sem toho moc s tím jazykem na straně a vrtačkou v puse říct nemohla, ale on to vždycky z těch "eeemmm" nak pochopil:)
(moje zubařka mě teda už taky někdy umrtvila, ale většinou se to moc neřeší)
Když ten zubař začal vrtat, furt jsem čekala, až řekne: "Vypláchněte si.", ale nic. A pak mi to došlo. Nade mnou se sklaněla totiž i sestra a ta měla na starost "luxovat". Totiž, měla takovou trubičku a vysávala mi s ní paralelně s zubařovým vrtáním všechno z pusy - kusy zubu a plomby, co bylo odvrtáno, sliny a tak vůbec. Výsledek je, že žádné "Vypláchněte si" nepřišlo. Jistě je to úspora lékařovým časem, z mého pohledu pacienta ale spíš krok zpět. Pro mě to znamenalo tu dobu stresu mít bez přestávek (, kdy si člověk nejen vypláchne, ale hlavně si při nich oddechne...) a ještě okořeněnou dvěma nade mnou se sklánějícími hlavami místo jedné.
Co bylo na závěr pěkné, že jsem dostala do ruky svůj rentgenový snímek stejně jako papír se svoju diagnozou a co mi dělali. Také jsem na oplátku získala účtenku (kde bylo přesně rozepsáno, kolik za co). Celkem 1015 SEK (cca 2500 CZK). No buďme rádi, že jsem pojištěná.

A tak skončila mé exkurze do švédského zdravotnictví. Byli milí a závštěva celkem zajímavá, ale pevně doufám, že mě žádná další něčeká.

Kroppkakkor a Chlupaté knedlíky

2010-03-07T22:53:00.003+02:00

aneb jak se tradiční recepty shodují.

Pozvali jsme onehdy naše oddělení z práce k nám domů (=k nám EVS dobrovolníkům) na house-warming party (kolaudaci). Vyhlásili jsme ji zároveň jako "international evening", kde se bude každý prezentovat svým národním jídlem. Jožin ze Slovenska zvolil bramboráky, takže moje oblíbené české jídlo (jedno z mála) bylo zabráno. Nakonec jsem se rozhodla pro plněné bramborové knedlíky s kysaným zelím a cibulkou a jako dezert servírovat štrůdl.
Bramborové těsto v prášku (njn, my líné ženy..) se mi bohužel nepodařilo sehnat. Chvíli jsem uvažovala nad jeho výrobou z instantní bramborové kaše, ale s nutkáním prezentovat svou zemi důstojným způsobem jsem se nakonec rozhodla pro výrobu OPRAVDICKÝCH knedlíků. Ježto netuším, jak dlouho se takové plněné bramborové knedlíky vaří, výsledek nebyl okouzlující. Ale zase jsem to narozdíl od svých spolubydlících stihla připravit "skoro" včas (chápejte 20 min. po příchodu hostů:)

Jaké ale bylo moje překvapení, když Švédi začali na moje české knedlíky:"Jeee, to jsou normalní kroppkakor, to známe, to je ale švédské! A vevnitř je vepřové maso. A jí se to se zavarenejma brusinkama!" Dost marně jsem se snažila vysvětlit, že žádné brusinky, ale se zelím a cibulkou se jí. No nakonec si je všichni nandali dle mého českého návodu.
Druhý zábavný okamžik nastal, když jsme se dostali k překladu názvů. Moje "Hairy dumplings" znělo asi stejně blbě jako jejich "Body biscuits" (tělní sušenky).

Celou story musím doplnit o zkušenost, kdy jsem v jídelně u Ericssonu měla k obědu de facto bramboráky. Byly bez majoránky a kmínu, zato k nim opečená slanina a brusinky. Prý švédské typické Raggmunk (v překladu "vlasatý mnich").

Takže, popravdě, se Švédama jíme to samé, akorát oni cpou ke všemu brusinky:)

-------------
recept na Kroppkakor
recept na Raggmunk

Tučný den aneb Masopust

2010-02-17T00:30:00.003+02:00

Fettisdagen, tedy Fet + Tisdag, je ve zkratce poslední žrací úterý před Velikonoci.

Tedy jinak řečeno, poslední den, kdy se smíte najíst, než nastane 40ti denní předvelikonoční půst. Nejsem si jistá, jak moc se tady ve Švédsku drží půst (myslím, že ne), ale na Fettisdagen myslí všichni. Nicméně, většina lidí ve Švédsku netuší důvod této oslavy, a na dotaz ohledně jeho původu se snažili mlžit něco kolem oslav jara! Ačkoli tady téměř každý patří k protestanské církvi, nijak zvlášť se tu víra nepraktikuje a povědomí dost bída.

Co ví ale o Fettisdagen každý Švéd, jsou semlor (1 semla - jednotné číslo je dobré znát proto, že 1 semla, narozdíl od Vienetty, stačí). Semla je stručně řečeno bulka s kardamonem, které uříznete vršek a vydlabete. Vevnitř vymažete marcipánem a naplníte spousto-spoustou velmi tučné nesladké šlehačky. A na závěr přiklopíte tím uříznutým vrškem a ještě pocukrujete. Jak říkám - dáte si jednu a ještě týdem potom nemusíte jíst. Takže se nedivím, že se semlor správně mají jíst jen jeden den v roce. (Ale money jsou money, takže cukrárny je prodávají už od Vánoc!)
Vřele doporučuji ten zážitek! V zimě je třeba se obalovat! :)

Zdroje pro tento článek: několik snězených semlor, švédští kolegové a http://sv.wikipedia.org/wiki/Fettisdagen.
Více v aj na www.sweden.se

Švédská doprava

2010-01-09T17:45:00.001+02:00

Měla jsem tu výhodu, že jsem vlakem jela služebně. Švédské vlaky totiź jinak nejsou finančně úplně záležitostí pro dobrovolníky z východní Evropy:(
Jakto? V každém vlaku existuje určité množství nejlevnějších, méně drahých, více drahých.... až nejdražších sedadel / jízdenek. A systém je stejný jako bývá u letenek - kdo dřív přijde, levnější koupí. Je ovšem potřeba přiznat, že i nejlevnější jsou výrazně dražší než v Čechách.
Např: Stockholm - Uppsala: cca 70 km, 50 min = 80 SEK = cca 200 CZK.
Když jsem jela já,tak to bylo bookováno poměrně pozdě, takže cesta Stockholm - Malmö (jednosměrná) vyšla asi na 700 SEK (cca 1750 CZK), a to jsem měla slevu pro mládež (do 25 let). Naštěstí jsem to neplatila.
Ale upřímně, zase je vidět, že si člověk platí i za ten komfort. Lístek je vždy rovnou na konkrétní místo a podívejte se sami, s takovýmto vybavením je cestování radost.

(wifi internetové připojení k dokoupení)

Také musím říci, že je obvyklé zastavit se po cestě v jídelním voze. Jednou se mi stalo, že vlak měl skoro 2 hodiny zpoždění a moji Švédi z práce se tvářili, že je to katastrofa a že se to nestává. Navíc platí, že pokud má vlak více než 60 min zpoždění, pak cestující dostanou zpět 100 % jízdného. To jsem zvedavá, co by se stalo, kdyby tohle zavedly ČD:)
A jací jsou Švédi cestující? Ve vlaku příjemní. V metru a jine Stockholmské MHD velmi draví. Na autobus se sice stojí ukázněně ve frontě, ale nástupy do metra jsou totální tlačenice. Skutečně je potřeba se drát, protože jinak se často ven nemáte šanci dostat.

Bramboráky po Švédsku

2009-12-31T16:20:00.002+02:00

Tak jsem onehdy dostala chuť na českou kuchyni. Teda hlavně na bramboráky. To jsem jestě netušila, jak to bude náročné. Takže zde nabízím recept na improvizované švéské bramboráky.

Nemáte struhadlo, takže brambory na kousíčky nakrájíte. Přidáte vajíčka, trochu mléka a mouku (není jasné, jaká mouka to je:). Potom těsto osolíte. Česnek jsem našla. juchuu. Kmín nemáme doma, takže nic. A majoránka? Zkuste si jí ve Švédsku koupit. No nakonec muselo posloužit provensálské koření.
Pak už jen osmažit jako obvykle.

Hlad je nejlepší kuchař, ale tentokrát tam rozdíl oproti normálu byl znát:)

Malmö vs. Lund

2009-12-29T18:40:00.002+02:00

Z Malmö do Lundu je to 20 minut rychlíkem. Ale tady ve Švédsku se říká, že musíte přejet půl světa, abyste se dostali z jednoho do druhého.

Díky pracovní cestě na víkend do Kristianstad jsem získala lístek na jih. Pak už stačilo vzít si jeden a půl dne náhradního volna předtím, přebookovat lístek z pátku odpoledne na čtvrtek 5:21 a donutit se vstát ve 3:30. Nočním busem jsem se dostala na nádraží, načež se ukázalo, že nádražní budova je ještě zavřená. A protože v klidu nepostojím (zejména pokud je pod nulou), následovala procházka mrazivým nočním Stockholmem. Aby mi čas lépe utíkal, vytvořila jsem několik rozmazaných tmavých fotek (zimou klepající se ruce a dlouhý čas focení ve tmě není dobrá kombinace:)
Nakonec jsem tedy dorazila na vlak. Švédské vlaky budou myslím na sampostatnou kapitolku.

Po 5 hodinách jízdy, resp. asi 600 km jihozápadním směrem, jsem dorazila do Malmö, region Skåne. Najdete ho v nejspodnějším cípu Švédka, žije tu více než 1 mil lidí a hustota obyvatel je kolem 100 ob./km2, tedy několika násobek toho, jak je to ve většině Švédska. Naběhla jsem na infocentrum a doplnila svoje předem zjištěné informace o mapičky a praktické info. A vyrážím na Turning Torso (190m vysoká věž, kterou uvidíte na každém pohledu z Malmö) a poté k moři s výhledem na Öresundsbron, kde jsem si dala sváču a pozorovala moře až do téměř úplného umrznutí. Öresunsbron je 15,4 km dlouhý most spojující Švédsko a Dánsko, resp. Malmö a Kodaň. Když si sednete na břeh moře v Malmö, dohlédnete obrysy Kodaně! Takže zas až tak kulatá ta Země být nemůže:)

Rozhodla jsem se, že je třeba se zahřát a naběhla na zámek - Malmöhus slott. Zámek moc pěkný, v jeho areálu se nachází spousta muzeí, tak jsem to největší zámecké prošla. Jak vypadají pokoje na zámcích my Češi víme, takže jsem se rychle propletla až k historické části, dobovému životu a bitvám. Nebudete mi to věřit. Za celou dobu, co jsem se po muzeu procházela, jsem potkala celkem tak 5 lidí. A oblast bitev a dobového života byla tak věrně zobrazená a hlavně ozvučená, že jsem se musela doooost přemlouvat, abych pokračovala v prohlídce (o samotě). Výborné, takhle pěkně "bezrizikově" jsem seuž dlouho nebála. Ve zbytku dne jsem stihla ještě navštívit St Petri kyrka (kostel), hlavní máněstí, a nějaká ta muzea...
A dorazila na šestilůžák na hostel, kde k mé radosti na pokoji nakonec nikdo další nespal! :)

Říkali mi, že Lund je tak na půl dne. Myslím, že to je úplná pravda, ale musím říct, že je moc pěkný. Je to takové město stylu Oxford nebo Cambridge - menší, staré, s atmosférou a spousta mladých lidí kolem. Dokonce prý asi 1/3 lidí ve městě jsou vysokoškoláci. Je to moc pěkná procházka po městě, všude ty staré univerzitní budovy, Domkyrkan (obrovská katedrála)...opravdu velký rozdíl oproti Malmö.

Říká se: kdo má rád Lund, nelíbí se mu Malmö a naopak. Mě se líbilo oboje.

Koukněte na moje fotky z Malmö nebo z Lund.

První návštěva švédského alcohol shopu

2009-11-22T20:24:00.001+02:00

Z Finska vím, že severské národy prodávají v obchodech nápoje jen do určitého procenta alkoholu. Tady je to myslím 2,5 % alkoholu, takže ani pivo ani cider si v supermarketu nekoupite. Výrobci to ale nevzdavaj a vyrabí i spešl pivo a cider, který mají míň, takže se můžou prodávat v normálních obchodech.
Ale zpět k alkoholshopu. Zaprvé - zavírají standardně v 17:00 nebo 18:00. Takže vzpomenout si po cestě z práce nebo prostě večer, že máte chuť na večeři se sklenkou červeného... můžete si to leda naplánovat na druhý den.
Výběr je v alkoholshopech pestrý. Najdete tam od kažného druhu alkoholu spousty značek (tyhle obchody nebývaj úplně malé:). Ceny jsou pro Čecha dost vysoké. Na druhou stranu, v poměru k cenám jiného jídla a pití tady, vychází tak stejně jako v ČR. Tedy aspoň v obchodě. To mě tedy dost překvapilo. Mluví se o tom, jak je tu alkohol děsně drahý, ale ve skutečnosti je tu drahé všecko, takže alkohol nijak zvlášť nevybočuje:)
Takže například: cider 0,5l za 14-18 SEK, pivo velmi podobně. Víno bylo rozděleno do 3 kategorií: do 70SEK, 70-100SEK a nad 100SEK. Nutno přiznat, že i v nejvyšší cenové kategorii jich bylo opravdu dost.
Já jsem zamířila samozřejmě rovnou k ciderům. Měli jich spoustu, o tom ale až někdy jindy, tak jsem si vybrala můj oblíbený hruškový Kopparbergs (který btw. můžete koupit v Čechách v Ikei v nealko podobě) a spokojeně odkráčela domů. A ještě spokojeněji popíjela večer u filmu. Mňam!

Zvracet beze stresu

2009-11-14T00:39:00.002+02:00

Když jsem nasedla do autobusu z letiště do Stockholmu (jak sami Švédové připomínají, letiště Skavsta, kam létá Ryanair, není Stockholm:), překvapila mě jedna věc. U každé sedačky jsou na straně pytlíky. Ano, přepadne-li Vás v autobuse nevolnost, prostě si jeden odtrhnete. Nevím, jestli švédští řidiči jezdí tak divoce nebo přiletělí pasažéři mají špatné žaludky, ale přijde mi to dobré.
Druhá pěkná věc byla, že jsme si naložili zavazadla, nastoupili do busu a řidič nám bohužel oznámil, že pojedeme jiným autobusem, že si máme přesednout. Ovšem! zavazadla nám přemístil on:) hezké:)

Být Britkou, tak také jen nakupuji!

2008-09-15T19:11:00.003+03:00

Když jsem byla v Británii před dvěma lety, vyrazily o volném víkendu mé britské kamarádky na nákupy a strávily tak celý den. Vrátily se pak ne s jedním, nebo dvěma vysněnými kousky oblečení, ale celou kupou. Říkala jsem si, že je to baví!?! Říkala jsem si, tyjo, takhle utrácet!

Od té doby Koruna výrazně posílila. A ceny oblečení v obchodech (v Británii) se mi zdají snad i nižší než dřív. (možná tím, že v Čechách všechny H&M a C&A a spousta dalších mezinárodních obchodů s oblečením přepočítává ceny jako kdyby bylo stále 30 Korun za Euro).
Nesmíme zapomínat na letní výprodeje, ve kterých je spououousta sqelého oblečení a slevy i 70 % (ne jako v Čechách, kde maj při 30 % obchody pocit, jaký jsou borci:))
A pak je tu Primark. Vejděte-li do Primarku, máte pocit, že veškeří východoevropané v Británii se koncentrují právě tam. (Takže pozor na jazyk, až budete česky drbat kolemjdoucí:)
Není divu, aupairkami oblíben, je to snad nejlevnější britskoirský obchod.
Někteří Britové jím opovrhují, protože na výrobě tohoto oblečení určitě pracují chudé bangladéšské dětičky za pár šupů. Říkám si ale, že abych je nenutila takhle pracovat, musela bych asi chodit nahá, protože v Bangladéši apod. se takhle vyrábí oblečení pro spousty obchodů. A fairtrade tílko se mi zatím podařilo koupit jedno.
Ale zpět. Když jsem letos vlezla do Primarku, nestačila jsem se divit! Ty věci jsou prostě zoufale zoufale zoufale levné (ano a už dávno i pro nás) a ještě často stylové.
Výsledek byl, že jsem odsud pokaždé odešla s obrovským nákupem (co do kusů). A za něj jsem zaplatila stejně, jako kdybych šla na večeři a pak zapařit a nebo za výlet vlakem.
Peněz rozumně a zábava na celý den.

Inu, být Britkou, byla bych velmi materiální a nakupovala a nakupovala a nakupovala...
...a naplňovala odvěkou touhu lidí shromažďovat....

...máte pěkný americký přízvuk...

2008-02-07T18:17:00.003+02:00

Když jsem byla poprvé v Británii, anglicky jsem podle mě nijak moc neuměla. Zkrátka, jsem živým důkazem toho, že výuka angličtiny na školách a celková anglická gramotnost u nás je poměrně zoufalá. Přijela jsem tam bez znalosti slov jako lednička a co že je to to gonna...

Nicméně když musíš, tak musíš, a tak moje angličtina získávala trochu na kvalitě, ale hlavně myslím na objemu. Na objemu nabíralo i moje sebevědomí, když mi tam po první větě skoro každý začal chválit angličtinu. Brzy jsem ale pochopila, že Britové jsou prostě zdvořilý národ. Neječí na Vás svým rodným jazykem něco, čemu nemůžete rozumět (čehož sem byla svědkem u českých prodavaček/čů, nebo i v úschovně na hlavním nádrží - ti ječeli česky). Britové jsou rádi, že umíte angličtinu. (Nutno dodat, že oni téměř nikdy jiný jazyk neumí:)

Postupně se v různých kolektivech ukázalo, že názor, že mám pěknou angličtinu, zastává sice mnoho lidí, ale až po příliš krátkém rozhovoru se mnou. Navíc se ozývaly hlasy typu - máš pěkný přízvuk. Bylo to tedy jasné - kvalita mé angličtiny se úplně zúžila na mojí výslovnost :(

A přišla druhá rána - "máte pěkný americký přízvuk!" Kde bych ho sebrala, ví Bůh. V Americe jsem nebyla, s Americany se nebavila... snad jedině z filmů v kině.
Následovalo období několika let zoufalého pátrání. Mám skutečně americký přízvuk? A kde že sem ho sebrala? Proč zrovna já?

Až přišel ten osudový okamžik - přisedli si ke mě ve vlaku v Helsinkach 2 pěkní mladí kluci - jeden američan a druhý kanaďan - a oba mormoni. Nicméně mi opět pochváli angličtinu a začali řešit, jaký, že to mám přízvuk. Chvíli řešili i australský, ale do výsledného duelu se probojoval britský a irský. A zvítězil nakonec irský.

A v tu chvíli jsem to pochopila!
Prostě každý tvrdí, že mám přízvuk pěkný, ale nikoli jeho.

Závidím těm cyklistům!

2007-12-19T15:12:00.008+02:00

Včera se udělalo docela hezky...rozumějte 3°C nad nulou a nebyla úplně tma a bez sněhu a nepršelo. A tak mě napadla ta ďábelská myšlenka, že po několika týdnech cyklistiské abstinence vytáhnu kolo. Totiž než začalo mrznout, tak jsem jezdila tak obden. Tady si člověk jízdu na kole skutečně může užít. Zatímco se kochá okolní přírodou (která skutečně stojí za to), vyplavují se endorfiny a hlavně se nemusí bát, že ho sejme někdo s motorem! Ano, v těchto šťastných zemích jsou hoooojně rozšířené cyklostezky nikoli jen cyklotrasy. (Jak jsem se nedávno dočetla, cyklostezka je stezka JEN pro cyklisty. Naproti tomu cyklotrasa je cokoli, kde jsou žluté šipky, kudy má cyklista jet, to znamená ale i silnice!)

Takže zde má dokumentace (cyklisti se mají dobře nejen v Holandsku:):

Helsinki

Já v Helsinkách a v přilbě

Stockholm

Tallinn

Na skok v Eesti

2007-12-13T21:09:00.003+02:00

Všichni říkali, je to tak na den. Trochu jsem se bála, že to nebude stačit, protože plavba trvá 3,5h (jedna cesta). Nakonec jsem se s pomyšlením na stav mé peněženky rozhodla, že to stačit musí. Navíc podpořil mě v tom i článek na Wikipedii, který tvrdí, že město má 4000 000 obyvatel, a mapa města. No ve výsledku jsem téměř všechno proběhla během asi 3h, ale o tom později.
Můj den začal za tmy, po asi 4hodinovém spánku a konkrétně ve 3/4 na 6. Má guestmum mi radila, ať vyrazím raději dřív, že to bude "rush hour", tak abych měla rezervu... Ehm... Ve 3 ráno je v Helsinkách výrazně rušněji než v 7 ráno (to mi připomíná jednu americkou studii, která tvrdila, že ke znásilnění dochází daleko častěji v ranních hodinách než nočních. A já to nemohla pochopit, protože u nás je v 6 a v 7 už ruch, jenže v mnoha státech se vstává a pracuje později).
Nicméně jsem se nalodila (teď a i v Tallinnu proběhla pasová kontrola) a v 8 vyrazila. 3,5hodinová cesta byla dost šílená. Narozdíl od vlaku nebo busu nebo letadla tady nemáte svojí sedačku. Takže jsem seděla v kavárně a s mým nedostatkem spánku dost usínala, ale bohužel to moc nešlo. Nakonec jsem se přemístila k oknu se zábradlím, sedla si u něj na židličku, opřela se o zábradlí a asi hodinu pozorovala slunce a hodinu pak spala...Takže jsem aspoň trochu dohnala oba dva nedostatky:)
Tallinn byl nicméně kouzelný. Město sice malé, ale historické. Spousta městských hradeb a hradebních věží, spousta kostelů, spousta úzkých uliček a starých baráčků v centru.
Překvapením pro mě byla bankovka v hodnotě 25 EEK (estonské koruny), navíc kovové mají jen jednokoruny, 2 a vyšší jsou bankovky. Ačkoli třeba ta 2eekorunová vychází v přepočtu na něco málo přes 3 CZK:) Zkrátka takový Estonec je v balíku snadno.
Co mě trochu mrzelo, že byla spousta věcí zavřených (hlavně kostely). Negativum druhé jsou bídné turistické webovky Tallinnu, kde u většiny věcí chybí adresy a otvírací hodiny. A šokující zážitek byly pro mě záchody v nákupním centru. Smíšené. (slyšela jsem, že teď vznikají nějaké názory, že by záchody neměly být oddělené, a to z hlediska rovnosti pohlaví - no v tomto případě já konzervativně preferuji čůrat jenom se slečnami) Neuvěřitelně to na nich smrdělo. Brzy jsem pochopila, že tohle jsou ty záchody, na něž chodí teplo domova hledat bezdomovní Estonci.
Ale jinak jsou mé zážitky jedině pozitivní a pokud budete mít den volna, tak vřele doporučuji:)

Finská vymakanost v drobných věcech, aneb prezidentkou je žena

2007-12-10T17:48:00.000+02:00

Vždycky se pozastavuji nad těmi drobnostmi, které malým a nenápadným způsobem lidem tady každodenně ulehčují a zpříjemňují život.

V pytlíčkách s kořením je na každé straně zabudovaná taková páska, takže když pytík zavřete, už žádná vůně neunikne.
Jako v mnoha vyspělých státech tu lze chodit do knihovny na internet zadarmo (a tisknout za poplatek a používat flashku).
Povlečení má na opačné straně, než se otvírá, v rozích díry, takže se vám snadno převlíká.
U většiny světel lze regulovat, jak moc svítí, ztlumit, rozsvítit naplno a tak. Prostě jen otáčíte knoflíkem na jednu či na druhou stranu. A u stojacích lamp ho posouváte, protože nohou je posouvání snažší.
V kuchni je jedna ze zabudovaných skříněk (ta nad dřezem) odkapávač. Takže nádobí se neutírá, nádobí schne samo a ani přitom není vidět:)
A poslední perla... v Helsinkách existují zelené vlny pro chodce. Jdete-li obvyklou rychlostí, tak v určitých trasách můžete čekat na červenou na přechodě jen poprvé a pak už vám to vždycky vyjde na zelenou!

Někteří tvrdí, že to je tím, že hlavou státu je žena. Já si myslím, že jen oboje má stejné příčiny. A ty příčiny, i když je možná nedokážu pojmenovat, se mi líbí.

PS: Samozřejmě jsem si během posledních 3 dnů vzpomněla na další vychytávky a některé z nich jsou snad ještě lepší.Takže:

Myčka je v naší domácnosti zabudovaná tak, že začíná cca 30 cm nad zemí, takže se nemusíte ohýbat, když tam skládáte nádobí. Diskopati jistě ocení (a nejen oni:).
Pokud jdete do restaurace, dostanete vždycky vodu s ledem. Pokud i jíte, tak si nejprve objednáte a poté si dojdete (v ceně) k pultíku s zeleninou a saláty a naložíte si na talířek. Takže jíte zdravě a ještě máte co dělat než vám donesou jídlo:) (já vím, že za to stejně de facto platíte, ale je to příjemné.)
Na záchodech (např. v nákupních centrech) bývají kelímky, takže se můžete důstojně napít kohoutkové vody a nemusíte to tam chlemtat.
Většina benzinek je samoobslužná. Je tam automat, vstrčíte peníze nebo kartu a zvolíte, u kterého tankovadla stojíte. Pak musíte do 3min začít tankovat, noa na závěr vám vyjede účtenka...Proč na tohle potřebujeme my pokladní, které někdo neustále přepadává?
I digitální fotky si zařídíte sami. Do automatu strčíte flashku nebo jiné medium a všechno si navolíte (btw meli to i v češtině a bylo jo jednoduché a intuitivní). Pak vám akorát vyjedou 2 lístečky - jeden předáte personálu v prodejně, jeden je pro vás. A za 1 hodinu (ano, čtete správně, žádné 3 dny) si můžete fotky dojít vyzvednout.
Vůbec skoro na všechno tu existujou automaty - v knihovně (objednání knížek, prodlužovéní atp.), na dobíjení kreditu na kartičku na městskou, a vůbec:)

O finské tmě

2007-12-07T17:03:00.002+02:00

V zimě prý za polárním kruhem slunce nespatříte celé dny. To je všeobecně známo.
Že ho neuvidím ani na jihu Finska vHelsinkách (tedy POD polárním kruhem), jsem úplně nečekala.
Dnešní předpověď tvrdí:
Sunrise 9:08. Sunset 15:15. Length of day 6 h 7 min.
Ovšem slunce je někde schované za mraky a celý den nevylezlo. A pocit je to ještě hodně jiný, než když je zataženo v Čechách. Tady, když je zataženo, tak je prostě šero. A takových dní je tady spousta...tedy aspoň teď na podzim.
Pro ukázku přikládám fotky s časy, kdy byly pořízeny:)

14:30

14:32

15:09

Takže upřímně řečeno nechápu, jak tady lidi můžou duševně pracovat. Já některé dny (ty dny, kdy den není dnem) se prostě nemůžu vzbudit. Ale už jsem tu viděla, finové mají speciální lampu, která by měla vydávat záření podobné slunečnímu.
Inu, kam nemůže slunce, ani doktor mepomůže.

Hirvi kam se podíváš

2007-12-05T16:50:00.002+02:00

Tohle zvířátko tady potkáte na každém rohu...

Dětské houpačky

Muzea

Dopravní značky (tady není pozor zvěř - tedy v Čechách jelen, tady je hirvi!)

Nebo třeba karbanátky. Ty jsem měla a moc dobré (ačkoli takovej rozdíl od těch normálních to nebyl:)

Tenhle symbol severských zemí je tu opravdu hojně zastoupen i v běžném životě, pokud ale vstoupíte do prodejny se suvenýry, tak je všude:)

Na závěr si dovolím můj trapný objev po vícenež dvou měsících ve Finsku. Hirvi (anglicky moose) není sob, ale LOS! no není nad to nepoužívat češtinu:)

Dobývání vikingské metropole

2007-11-13T16:05:00.001+02:00

Můj den začal přeřízením hodinek. Na SEČ. A když jsme s lodí dopluli do přístavu, pelášila jsem do města (aniž by mi někdo vůbec zkontroloval pas:) no brzy to už snad budeme mít i tu:). Ano, pelášila. Všichni ostatní samozřejmě naskákali do autobusu. Já u sebe neměla ještě ani jednu SEK, takže pěšo. Procházka to byla příjemná - po břehu moře a asi pul hoďky.
Naběhla jsem do směnárny a tak začal muj nabitý den.
Shlédla jsem královský palác a klenoty a hradní stráž. Ta si narozdíl od té české s lidmi povídá, prochází se, obhlíží apod. Taky jsem viděla, jak vypadá jejich budka, když tam nejsou - ma skleněná dvířka (to asi aby jim tam opilci nemočili:).
Navstivila jsem Nobel museum. Schválně jsem tam dorazila na prohlídku v angličtině - no a dozvěděla jsem se třeba, že mezi oceněnými je míň než 50 žen z celkem cca 800 :(
Byla jsem take v národním muzeu umění - a co mě překvapilo dost, byli porcelánoví sobi.
Během dvou dní jsem stihla spoustu dalších muzeí, zámek pod UNESCem, skanzen, venkovní výstavu fotografií a spoustu dalšího...
Jediné, co mě ve Švédsku mrzelo, jsou ceny... Mají tam také koruny...Pytlíková polévka 13 korun, lístek na městskou 25, vstup do muzea 60, kafe u stánku 22 a tak různě. Člověk by si řekl; docela levné... No akorát si pak vzpomenete, že jedna Švédská koruna jsou víc než 3 České. :(

Stockholm je krásné město, hodně podobné Praze, aspoň z mého pocitu. Spousta historických staveb a kostelů a v centru pěší uličky mezi starými domy. Jen s tím rozdílem, že Stockholm je celý na vodě. Rozesetý na spostě ostovů a ostrůvků, takže ať je člověk kdekoli, na některé straně vidí vždycky vodu.

Huráá směr Stockholm

2007-10-29T16:15:00.000+02:00

Rozhodnutí a všechno padlo až několik dní před odjezdem. Ano, volno, které jsem získala, chci strávit v Stockholmu.
Do Stockholmu se jezdí tradičně lodí, a tak i já jsem tenhle způsob dopravy zvolila. Vyrazili jsme asi v 6 večer. Já a další Japonci jsme se okamžitě vydali lovit snímky nahoru na palubu lodi. Je říjen, vítr fouká jak blázen, studí a cím dále jsme od města, tím víc. Ovšem já, která jsem se narodila uprostřed Evropy, jsem mořem tak fascinovaná, že mě moře, vzdalující se Helsinki, ostrůvky, ten obrovskej volnej prostor a nakonec i ten vítr dovnitř nezažene. Zmizela jsem až ve chvíli, kdy se začlo stmívat (což netrvalo tak dlouho :( )...
Loď je to obrovská, takováta zámořská..všichni mají samozřejmě spoustu peněz a vrhají se do restaurací, barů, hospůdek a heren (nebo sauny:), které na lodi jsou. Před cestou mi muj guestdad řekl: "Na lodi je dobrej bufet, člověk zaplatí jen vstup a pak už může jíst kolik chce a co chce. Tam určitě běž." Bufet na lodi byl. Vstup - 28 euro na dospělého. Takže jsem se rozhodla, že této výhodné nabídky nevyužiju. Dala jsem si v "kantýně" čaj a pak zalezla do své kajuty chroupat chleba s tuťákovou pastou.

Švédsko-finské pletenice

2007-10-24T00:00:00.000+03:00

Když jsem se chystala na cestu do Švédska, řekl mi můj guestdad: "Pěkně si to tam užij. Švédové jsou hezčí, mají víc peněz, všechno jim funguje a je tam takňák všechno stylovější". Možná to není všeobecný názor Finů na Švédy, nicméně to určitě o něčem vypovídá.
Finsko bylo součástí Švédska od 13. století do počátku 19. století. Pozůstatky jsou více než patrné; ve Finsku žije zhruba 6% Švédů, a to hlavně při západním pobřeží. Švédština je dokonce vedle finštiny úředním jazykem. A jak to tedy v bilingvním státě prakticky vypadá? A každý finský Švéd se učí ve škole finsky a Fin švédsky. Všude jsou cedule v obou jazycích, což se týká i názvů ulic a měst.
Tedy upřímně řečeno, pro mě celkem výhodné, protože u švédštiny jako germánského jazyku můžu význam celkem odhadovat.
několi příkladů finských a švédských slov:

ČESKY	ŠVÉDSKY	FINSKY
vlakové nádražÍ	järnvägstation	rautatieasema
centrum	centrum	keskus
džíny	jeans	farkut
dobrý den	god dag	hyvää päivää

Globalizovaný svět pohádek

2007-10-10T00:24:00.001+03:00

Svým dětičkám ve Finsku jsem jako dárek na uvítanou přivezla domino s motivy Krtečka a knížku Krtek a potopa. Byla jsem připravená vysvětlit, že toto jsou oblíbené české postavičky...nicméně se ukázalo, že děti mají s Krtkem DVD - takže ho dávno znají a mají ho rády. O několik dní později jsem k tomu uviděla ve výkladní skříni nějakého obchodu hrneček s Krtkem. Úplně normálne tam stál...

Trochu mě ovšem znejistělo, když jsme tady viděla díl "A je to!". Ale ano, Pat a Mat jsou čeští, ale už jsou známí i po světě:)
A největší šok mě čekal, když se mě včera má guestmum otázala, jestli to, co je ted v TV, není české. V televizi běžela Cesta do pravěku!!! Česky, s finskými titulky...
Tedy jak je vidět, svět pohádek je taky malý a kulatý.
Nakonec znáte finské Mumínky?

bary, seznamování a alkohol

2007-10-07T13:14:00.000+03:00

Že bude v Helsinkách alkohol drahý, to jsem čekala. Že bude dražší něž v Británii, to už ne. Vyrazily jsme s dalšíma aupairkama včera do klubu. Nejenže platíte vstupné a pití je neskutečně drahé (i pro ně e srovnání s jinými cenami), ale ještě zaplatíte třeba 2 eura za šatnu... Myslela bych si tedy, že do barů a klubů chodí jen bohatí. Ale to ani náhodou...fornta, kterou jsme musely vystát, abychom se do baru dostaly, nebyla krátká. Ve Finsku se zkrátka pije často a hodně, jak mi sami Finové sdělili.
Alkohol (pivo nepočítaje) se dá koupit jen ve specializovaných obchodech (které jsou většinou stejně vedle supermarketů, ale je to prodej oddělený). Zajímavé je, že alkohol v těchhle obchodech se prodává jen do 9pm. Pak už musíte do baru.
V Finsku je naprosto normální, že vyrazíte večer sami. Protože (nebo proto?) se všichni seznamují a nezávazně konverzují (případně se spolu vášnivě svíjejí na parketu - to taky nezávazně:). Za večer se se mnou začalo bavit několik kluků (což může mít i spojitost s mojí, ve Finsku menšinovou, barvou vlasů, ale myslím, že nemá). To by se vám v Česku nestalo. Navíc poté, co se ukázalo, že finštinou nevládnu, v pohodě a plynule přešli do angličtiny (o zdejší vysoké úrovni aj někdy příště) - a to by se v Česku taky nestalo.

Helsinki jako les

2007-10-07T12:57:00.002+03:00

Už když jsem koukala netrpělivě z okýnka letadla, říkala jsem si; tyjo samy stromy... A když jsem přistála, tak jsem se v téhle představě jen utvrdila...Úplné centrum Helsinek je "normální" jako všechny ostatní metropole...spousta ulic a budov a občas nějaký park nebo stromy. Pokud jste ale alespoň trochu mimo úplné centrum, tak se poměry obrací. Místo ostrůvků "přírody" mezi budovami jsou tu ostrůvky baráčků skoro v lese...

Mushroom hunting

2007-10-06T18:51:00.001+03:00

Tak jsme dnes vyrazili na houby, přesněji řečeno "mushroom hunting". Celé mě to dost překvapilo, neboť v západních zemích jsou všechny houby brány jako jedovaté a kdo je sbírá, ten je veliký dobrodruh. Pravda, Finsko je od Čech na východ, nikoli západ.
Druhé překvapení mě potkalo, když jsme dorazili k lesu autem a chystali se na cestu. Nejen děti, ale ivšichni dospělí se automaticky přezuli do holínek. Já jediná jsem smělě vyrazila v goráčích (nutno připomenout, že oni je doma také mají).
A do třetice; byla jsem předem upozorněna, že o víkendu je v téhle oblasti spousty lidí, protože je tam pěkně a zároveň blízko Helsinek... Za celé dopoledne jsme potkali jednu skupiknu skautů a jednu paní a jednoho kluka. No zkrátka, finská představa přeplněnosti je porád ještě sympatická.