Tak jsem onehdy dostala chuť na českou kuchyni. Teda hlavně na bramboráky. To jsem jestě netušila, jak to bude náročné. Takže zde nabízím recept na improvizované švéské bramboráky.

Nemáte struhadlo, takže brambory na kousíčky nakrájíte. Přidáte vajíčka, trochu mléka a mouku (není jasné, jaká mouka to je:). Potom těsto osolíte. Česnek jsem našla. juchuu. Kmín nemáme doma, takže nic. A majoránka? Zkuste si jí ve Švédsku koupit. No nakonec muselo posloužit provensálské koření.
Pak už jen osmažit jako obvykle.

Hlad je nejlepší kuchař, ale tentokrát tam rozdíl oproti normálu byl znát:)


Z Malmö do Lundu je to 20 minut rychlíkem. Ale tady ve Švédsku se říká, že musíte přejet půl světa, abyste se dostali z jednoho do druhého.

Díky pracovní cestě na víkend do Kristianstad jsem získala lístek na jih. Pak už stačilo vzít si jeden a půl dne náhradního volna předtím, přebookovat lístek z pátku odpoledne na čtvrtek 5:21 a donutit se vstát ve 3:30. Nočním busem jsem se dostala na nádraží, načež se ukázalo, že nádražní budova je ještě zavřená. A protože v klidu nepostojím (zejména pokud je pod nulou), následovala procházka mrazivým nočním Stockholmem. Aby mi čas lépe utíkal, vytvořila jsem několik rozmazaných tmavých fotek (zimou klepající se ruce a dlouhý čas focení ve tmě není dobrá kombinace:)
Nakonec jsem tedy dorazila na vlak. Švédské vlaky budou myslím na sampostatnou kapitolku.

Po 5 hodinách jízdy, resp. asi 600 km jihozápadním směrem, jsem dorazila do Malmö, region Skåne. Najdete ho v nejspodnějším cípu Švédka, žije tu více než 1 mil lidí a hustota obyvatel je kolem 100 ob./km2, tedy několika násobek toho, jak je to ve většině Švédska. Naběhla jsem na infocentrum a doplnila svoje předem zjištěné informace o mapičky a praktické info. A vyrážím na Turning Torso (190m vysoká věž, kterou uvidíte na každém pohledu z Malmö) a poté k moři s výhledem na Öresundsbron, kde jsem si dala sváču a pozorovala moře až do téměř úplného umrznutí. Öresunsbron je 15,4 km dlouhý most spojující Švédsko a Dánsko, resp. Malmö a Kodaň. Když si sednete na břeh moře v Malmö, dohlédnete obrysy Kodaně! Takže zas až tak kulatá ta Země být nemůže:)

Rozhodla jsem se, že je třeba se zahřát a naběhla na zámek - Malmöhus slott. Zámek moc pěkný, v jeho areálu se nachází spousta muzeí, tak jsem to největší zámecké prošla. Jak vypadají pokoje na zámcích my Češi víme, takže jsem se rychle propletla až k historické části, dobovému životu a bitvám. Nebudete mi to věřit. Za celou dobu, co jsem se po muzeu procházela, jsem potkala celkem tak 5 lidí. A oblast bitev a dobového života byla tak věrně zobrazená a hlavně ozvučená, že jsem se musela doooost přemlouvat, abych pokračovala v prohlídce (o samotě). Výborné, takhle pěkně "bezrizikově" jsem seuž dlouho nebála. Ve zbytku dne jsem stihla ještě navštívit St Petri kyrka (kostel), hlavní máněstí,  a nějaká ta muzea...
A dorazila na šestilůžák na hostel, kde k mé radosti na pokoji nakonec nikdo další nespal! :)

Říkali mi, že Lund je tak na půl dne. Myslím, že to je úplná pravda, ale musím říct, že je moc pěkný. Je to takové město stylu Oxford nebo Cambridge - menší, staré, s atmosférou a spousta mladých lidí kolem. Dokonce prý asi 1/3 lidí ve městě jsou vysokoškoláci. Je to moc pěkná procházka po městě, všude ty staré univerzitní budovy, Domkyrkan (obrovská katedrála)...opravdu velký rozdíl oproti Malmö.

Říká se: kdo má rád Lund, nelíbí se mu Malmö a naopak. Mě se líbilo oboje.

Koukněte na moje fotky z Malmö nebo z Lund.

Z Finska vím, že severské národy prodávají v obchodech nápoje jen do určitého procenta alkoholu. Tady je to myslím 2,5 % alkoholu, takže ani pivo ani cider si v supermarketu nekoupite. Výrobci to ale nevzdavaj a vyrabí i spešl pivo a cider, který mají míň, takže se můžou prodávat v normálních obchodech.
Ale zpět k alkoholshopu. Zaprvé - zavírají standardně v 17:00 nebo 18:00. Takže vzpomenout si po cestě z práce nebo prostě večer, že máte chuť na večeři se sklenkou červeného... můžete si to leda naplánovat na druhý den.
Výběr je v alkoholshopech pestrý. Najdete tam od kažného druhu alkoholu spousty značek (tyhle obchody nebývaj úplně malé:). Ceny jsou pro Čecha dost vysoké. Na druhou stranu, v poměru k cenám jiného jídla a pití tady, vychází tak stejně jako v ČR. Tedy aspoň v obchodě. To mě tedy dost překvapilo. Mluví se o tom, jak je tu alkohol děsně drahý, ale ve skutečnosti je tu drahé všecko, takže alkohol nijak zvlášť nevybočuje:)
Takže například: cider 0,5l za 14-18 SEK, pivo velmi podobně. Víno bylo rozděleno do 3 kategorií: do 70SEK, 70-100SEK a nad 100SEK. Nutno přiznat, že i v nejvyšší cenové kategorii jich bylo opravdu dost.
Já jsem zamířila samozřejmě rovnou k ciderům. Měli jich spoustu, o tom ale až někdy jindy, tak jsem si vybrala můj oblíbený hruškový Kopparbergs (který btw. můžete koupit v Čechách v Ikei v nealko podobě) a spokojeně odkráčela domů. A ještě spokojeněji popíjela večer u filmu. Mňam!

Když jsem nasedla do autobusu z letiště do Stockholmu (jak sami Švédové připomínají, letiště Skavsta, kam létá Ryanair, není Stockholm:), překvapila mě jedna věc. U každé sedačky jsou na straně pytlíky. Ano, přepadne-li Vás v autobuse nevolnost, prostě si jeden odtrhnete. Nevím, jestli švédští řidiči jezdí tak divoce nebo přiletělí pasažéři mají špatné žaludky, ale přijde mi to dobré.
Druhá pěkná věc byla, že jsme si naložili zavazadla, nastoupili do busu a řidič nám bohužel oznámil, že pojedeme jiným autobusem, že si máme přesednout. Ovšem! zavazadla nám přemístil on:) hezké:)