Včera se udělalo docela hezky...rozumějte 3°C nad nulou a nebyla úplně tma a bez sněhu a nepršelo. A tak mě napadla ta ďábelská myšlenka, že po několika týdnech cyklistiské abstinence vytáhnu kolo. Totiž než začalo mrznout, tak jsem jezdila tak obden. Tady si člověk jízdu na kole skutečně může užít. Zatímco se kochá okolní přírodou (která skutečně stojí za to), vyplavují se endorfiny a hlavně se nemusí bát, že ho sejme někdo s motorem! Ano, v těchto šťastných zemích jsou hoooojně rozšířené cyklostezky nikoli jen cyklotrasy. (Jak jsem se nedávno dočetla, cyklostezka je stezka JEN pro cyklisty. Naproti tomu cyklotrasa je cokoli, kde jsou žluté šipky, kudy má cyklista jet, to znamená ale i silnice!)

Takže zde má dokumentace (cyklisti se mají dobře nejen v Holandsku:):

Helsinki










Já v Helsinkách a v přilbě













Stockholm













Tallinn

Všichni říkali, je to tak na den. Trochu jsem se bála, že to nebude stačit, protože plavba trvá 3,5h (jedna cesta). Nakonec jsem se s pomyšlením na stav mé peněženky rozhodla, že to stačit musí. Navíc podpořil mě v tom i článek na Wikipedii, který tvrdí, že město má 4000 000 obyvatel, a mapa města. No ve výsledku jsem téměř všechno proběhla během asi 3h, ale o tom později.
Můj den začal za tmy, po asi 4hodinovém spánku a konkrétně ve 3/4 na 6. Má guestmum mi radila, ať vyrazím raději dřív, že to bude "rush hour", tak abych měla rezervu... Ehm... Ve 3 ráno je v Helsinkách výrazně rušněji než v 7 ráno (to mi připomíná jednu americkou studii, která tvrdila, že ke znásilnění dochází daleko častěji v ranních hodinách než nočních. A já to nemohla pochopit, protože u nás je v 6 a v 7 už ruch, jenže v mnoha státech se vstává a pracuje později).
Nicméně jsem se nalodila (teď a i v Tallinnu proběhla pasová kontrola) a v 8 vyrazila. 3,5hodinová cesta byla dost šílená. Narozdíl od vlaku nebo busu nebo letadla tady nemáte svojí sedačku. Takže jsem seděla v kavárně a s mým nedostatkem spánku dost usínala, ale bohužel to moc nešlo. Nakonec jsem se přemístila k oknu se zábradlím, sedla si u něj na židličku, opřela se o zábradlí a asi hodinu pozorovala slunce a hodinu pak spala...Takže jsem aspoň trochu dohnala oba dva nedostatky:)
Tallinn byl nicméně kouzelný. Město sice malé, ale historické. Spousta městských hradeb a hradebních věží, spousta kostelů, spousta úzkých uliček a starých baráčků v centru.
Překvapením pro mě byla bankovka v hodnotě 25 EEK (estonské koruny), navíc kovové mají jen jednokoruny, 2 a vyšší jsou bankovky. Ačkoli třeba ta 2eekorunová vychází v přepočtu na něco málo přes 3 CZK:) Zkrátka takový Estonec je v balíku snadno.
Co mě trochu mrzelo, že byla spousta věcí zavřených (hlavně kostely). Negativum druhé jsou bídné turistické webovky Tallinnu, kde u většiny věcí chybí adresy a otvírací hodiny. A šokující zážitek byly pro mě záchody v nákupním centru. Smíšené. (slyšela jsem, že teď vznikají nějaké názory, že by záchody neměly být oddělené, a to z hlediska rovnosti pohlaví - no v tomto případě já konzervativně preferuji čůrat jenom se slečnami) Neuvěřitelně to na nich smrdělo. Brzy jsem pochopila, že tohle jsou ty záchody, na něž chodí teplo domova hledat bezdomovní Estonci.
Ale jinak jsou mé zážitky jedině pozitivní a pokud budete mít den volna, tak vřele doporučuji:)

Vždycky se pozastavuji nad těmi drobnostmi, které malým a nenápadným způsobem lidem tady každodenně ulehčují a zpříjemňují život.

V pytlíčkách s kořením je na každé straně zabudovaná taková páska, takže když pytík zavřete, už žádná vůně neunikne.
Jako v mnoha vyspělých státech tu lze chodit do knihovny na internet zadarmo (a tisknout za poplatek a používat flashku).
Povlečení má na opačné straně, než se otvírá, v rozích díry, takže se vám snadno převlíká.
U většiny světel lze regulovat, jak moc svítí, ztlumit, rozsvítit naplno a tak. Prostě jen otáčíte knoflíkem na jednu či na druhou stranu. A u stojacích lamp ho posouváte, protože nohou je posouvání snažší.
V kuchni je jedna ze zabudovaných skříněk (ta nad dřezem) odkapávač. Takže nádobí se neutírá, nádobí schne samo a ani přitom není vidět:)
A poslední perla... v Helsinkách existují zelené vlny pro chodce. Jdete-li obvyklou rychlostí, tak v určitých trasách můžete čekat na červenou na přechodě jen poprvé a pak už vám to vždycky vyjde na zelenou!

Někteří tvrdí, že to je tím, že hlavou státu je žena. Já si myslím, že jen oboje má stejné příčiny. A ty příčiny, i když je možná nedokážu pojmenovat, se mi líbí.

PS: Samozřejmě jsem si během posledních 3 dnů vzpomněla na další vychytávky a některé z nich jsou snad ještě lepší.Takže:

Myčka je v naší domácnosti zabudovaná tak, že začíná cca 30 cm nad zemí, takže se nemusíte ohýbat, když tam skládáte nádobí. Diskopati jistě ocení (a nejen oni:).
Pokud jdete do restaurace, dostanete vždycky vodu s ledem. Pokud i jíte, tak si nejprve objednáte a poté si dojdete (v ceně) k pultíku s zeleninou a saláty a naložíte si na talířek. Takže jíte zdravě a ještě máte co dělat než vám donesou jídlo:) (já vím, že za to stejně de facto platíte, ale je to příjemné.)
Na záchodech (např. v nákupních centrech) bývají kelímky, takže se můžete důstojně napít kohoutkové vody a nemusíte to tam chlemtat.
Většina benzinek je samoobslužná. Je tam automat, vstrčíte peníze nebo kartu a zvolíte, u kterého tankovadla stojíte. Pak musíte do 3min začít tankovat, noa na závěr vám vyjede účtenka...Proč na tohle potřebujeme my pokladní, které někdo neustále přepadává?
I digitální fotky si zařídíte sami. Do automatu strčíte flashku nebo jiné medium a všechno si navolíte (btw meli to i v češtině a bylo jo jednoduché a intuitivní). Pak vám akorát vyjedou 2 lístečky - jeden předáte personálu v prodejně, jeden je pro vás. A za 1 hodinu (ano, čtete správně, žádné 3 dny) si můžete fotky dojít vyzvednout.
Vůbec skoro na všechno tu existujou automaty - v knihovně (objednání knížek, prodlužovéní atp.), na dobíjení kreditu na kartičku na městskou, a vůbec:)

V zimě prý za polárním kruhem slunce nespatříte celé dny. To je všeobecně známo.
Že ho neuvidím ani na jihu Finska vHelsinkách (tedy POD polárním kruhem), jsem úplně nečekala.
Dnešní předpověď tvrdí:
Sunrise 9:08. Sunset 15:15. Length of day 6 h 7 min.
Ovšem slunce je někde schované za mraky a celý den nevylezlo. A pocit je to ještě hodně jiný, než když je zataženo v Čechách. Tady, když je zataženo, tak je prostě šero. A takových dní je tady spousta...tedy aspoň teď na podzim.
Pro ukázku přikládám fotky s časy, kdy byly pořízeny:)





14:30

















14:32

















15:09












Takže upřímně řečeno nechápu, jak tady lidi můžou duševně pracovat. Já některé dny (ty dny, kdy den není dnem) se prostě nemůžu vzbudit. Ale už jsem tu viděla, finové mají speciální lampu, která by měla vydávat záření podobné slunečnímu.
Inu, kam nemůže slunce, ani doktor mepomůže.

Tohle zvířátko tady potkáte na každém rohu...

Dětské houpačky






Muzea









Dopravní značky (tady není pozor zvěř - tedy v Čechách jelen, tady je hirvi!)








Nebo třeba karbanátky. Ty jsem měla a moc dobré (ačkoli takovej rozdíl od těch normálních to nebyl:)

Tenhle symbol severských zemí je tu opravdu hojně zastoupen i v běžném životě, pokud ale vstoupíte do prodejny se suvenýry, tak je všude:)

Na závěr si dovolím můj trapný objev po vícenež dvou měsících ve Finsku. Hirvi (anglicky moose) není sob, ale LOS! no není nad to nepoužívat češtinu:)